„Kůň jednou hříbětem, člověk dvakrát dítětem“ říká se. A mnozí staroušci svým chováním pravdivost tohohle rčení skutečně víc než dosvědčují. Platí to ale vždy a na každého? Nejsou mezi námi jedinci, kteří se té infantilitě dokážou úspěšně bránit? A nebývá to od jejich blízkých často spíš pohodlnost – neřku-li rovnou vypočítavost – chtějí-li je pro stařeckou demenci zavřít někam do ústavu? Jako teď Danny Steele svou maminku. Nebo že by doktor Martin Dannymu přece jen křivdil?
