Bohnický ústavní hřbitov vznikl z potřeby pohřbívat pacienty s duševními poruchami z blízké psychiatrické léčebny. Ty byly v minulosti společensky natolik stigmatizující, že většina diagnostikovaných pacientů měla ústavní léčbu jako doživotní. Prvním pohřbeným zde byl jedenáctiletý chovanec František Janovský v roce 1909. Hřbitov se přestal využívat v roce 1951, ale podle některých pramenů se zde pohřbívalo až do sedmdestátých let minulého století. Kvůli své negativní energii na něm není doporučen delší pobyt.
